ZŠ a MŠ JAK Přerov – Předmostí,Hranická 14

Odhlašování obědů: +420 581 211 656

Kancelář: +420 581 211 739

info@zsjakprerov.cz

ZŠ JAK Přerov-Předmostí

Informace

Školné

V souladu s ustanovením § 123 odst. 2, 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona) a s ustanovením § 6 odst. 1, 2, 6 a § 7 vyhlášky č. 14/2005 Sb. o předškolním vzdělávání je stanovena základní částka úplaty za předškolní vzdělávání v příspěvkové organizaci Základní škola J.A. Komenského a Mateřská škola Přerov – Předmostí, Hranická 14 751 24 Přerov

ve výši 430,- Kč / 1 kalendářní měsíc / 1 dítě
Nevybíráme hotově, platbu je možné provádět převodem na účet.

 

  • číslo účtu – 9437831/0100 (KB)
  • do Poznámky příkazu k úhradě – jméno a příjmení dítěte, název oddělení MŠ –NUTNÉ!
  • do Variabilního Symbolu vložte – NUTNÉ:
    • kód mateřské školy: 01 pro MŠ Předmostí, 02 pro MŠ Vinary, 03 pro MŠ Čekyně
    • datum narození dítěte ve formátu “ddmmrrrr” (př. 15032016 pro 15.3.2016)
    • (příklad variabilního symbolu pro dítě z MŠ Předmostí, narozené 15.3.2016 – 0115032016)
  • částka k úhradě: 430,- Kč
  • neplatí předškoláci a děti s OŠD
  • úplata za předškolní vzdělávání za kalendářní měsíc je splatná do 15. dne příslušného kalendářního měsíce

 

Stravování

Kontakty:

Pokladní ŠJ:

    • pokladni.pred@zssprerov.cz – přihlášky a odhlášky stravy, informace o platbách

Provozní ŠJ

    • provozni.pred@zssprerov.cz – Monika Tomigová Macháčková

Telefon: 581 211 656

Úřední hodiny:

  • Pondělí až pátek
  • 7:00 – 8:00
  • 11:40 – 14:00
Jídelní lístek ZDE
Pokyny pro nové strávníky a přihláška ke stravování ZDE

Co si přinést

Aby se děti v naší mateřské škole cítily co nejlépe, je nutné, abyste je z domova vybavili následujícími věcmi:

Domácí obuv

Pro pobyt ve vnitřních prostorách školky pořiďte dítěti pohodlnou domácí obuv, kterou si dokáže samo nazout a která se nevyzouvá. Nejsou vhodné nazouváky ani pantofle. Dbejte, aby byla obuv zdravotně vyhovující a bezpečná.

Obuv na pobyt venku

Pro venkovní aktivity dejte dětem tenisky nebo sandálky s pevnou patou, v chladnějším počasí zvolte teplou a nejlépe nepromokavou obuv.

Oblečení ve školce

Děti se nejlépe cítí v pohodlném oblečení, na které jsou zvyklé z domova (tepláčky, trička, zástěrky nebo šatičky). Dítě v tomto oděvu stráví většinu dne a je proto velice důležité, aby se v něm dítě cítilo opravdu příjemně.

Sportovní oblečení na pobyt venku

Děti se mohou lépe pohybovat, pokud budou mít vhodné sportovní oblečení přizpůsobené ročnímu období. Při pobytu venku je dětem nejlépe v teplákové soupravě, při chladnějším počasí v šusťákové soupravě, která je zároveň odolnější vlhkosti. Počasí bývá někdy nepřející, a proto by každé dítě mělo mít k dispozici pláštěnku. Navíc doporučujeme jiné oblečení na písek, kde se dítě může ušpinit a jiné na procházky. Pořiďte dětem vhodné pokrývky hlavy na léto i zimu.

Oblečení na odpočinek

Pro pohodlný odpočinek pořiďte dítěti vhodné pyžamo.

Svým dětem pomůžete, když jim dáte takové oblečení, které si z větší části zvládnou obléknout samostatně a zároveň nebudou mít strach se ušpinit. Pro svou jistotu i jistotu svých dětí, mějte ve školce vždy náhradní oblečení (tepláčky, punčošky, tričko, spodní prádlo, ponožky a další). Nehoda není náhoda a může se stát každému.

Hračky

V naší mateřské školce máme pestrý výběr vhodných a zajímavých hraček, proto není nutné, aby si děti nosily do školky své hračky. Většinou jsou pak zdrojem zbytečných vzájemných konfliktů. Výjimkou může být malá plyšová hračka nebo polštářek, na kterou je dítě citově vázané při usínání.

Věci osobní hygieny

Dítě vybavte vhodným zubním kartáčkem, zubní pastou a kelímkem na vyplachování zubů, na které je zvyklé z domova.

Pitný režim

Pro děti je zajištěn celodenní pitný režim. Prosíme rodiče o plastový hrneček (kelímek) umožňující samostatnou manipulaci dítěte.

Vybíráme 2x ročně, případně dle potřeby:

4x toaletní papír

1x tekuté mýdlo

1x hygienické kapesníčky v krabičce

1x hygienické kapesníčky balené

VŠECHNY VĚCI I OBUV MUSÍ BÝT VHODNĚ OZNAČENÉ NEBO PODEPSANÉ!

Kritéria k přijetí

  • Předškolní vzdělávání organizujeme pro děti ve věku od tří (výjimečně i mladší) do šesti let (i starší, pokud byl povolen odklad povinné školní docházky, § 34 odst. 1 školského zákona).
  • Termín, místo a dobu zápisu a podání žádosti k předškolnímu vzdělávání stanovuje ředitelka školy po dohodě se zřizovatelem.
  • Termín zápisu je zveřejněn prostřednictvím plakátů, místního tisku, webových stránek školy, vývěskou (§ 34 odst. 2 školského zákona)
  • Přijetí do MŠ rozhoduje písemně ředitelka školy zasláním
  • Rozhodnutí o přijetí dítěte do MŠ. Při přijímání postupuje podle správního řádu (§ 165 odst. 2 písm. b. školského zákona).Systém zařazování dětí do MŠ se řídí aktuálními kritérii pro zařazování dětí do MŠ. K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky.
  • V případě, že má mateřská škola volnou kapacitu, může být dítě přijato i v průběhu školního roku.

Školní vzdělávací program "Barevný svět kolem nás"

Kompletní verze ŠVP pro MŠ „Barevný svět kolem nás“ naleznete v každé mateřské školce nebo v kanceláři ředitele školy.

 

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (ŠVP PV) vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV), vydaného MŠMT. Byl vytvořen na základě spolupráce pedagogického sboru.

Cíle a strategie mateřské školy

Při uskutečňování výchovně vzdělávacího procesu si klademe tyto cíle:

  • Poskytovat dětem prostor pro maximální rozvoj osobnosti jako celku.
  • Osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost.
  • Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.

Naplňování těchto cílů vede k utváření základů klíčových (očekávaných) kompetencí. Již v předškolním věku jsou vytvářeny základy, které jsou důležité a významné k přípravě dítěte pro zahájení systematického vzdělávání a pro celoživotní učení.

Klíčové kompetence

Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo dosahovat klíčové kompetence na následující úrovni:

Dítě:

  • soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a využívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů
  • získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení
  • orientuje se v prostředí, ve kterém žije, lehce se adaptuje
  • klade otázky a hledá na ně odpovědi, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo
  • učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje
  • při zadané práci dokončí, co započalo, dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se výsledkům
  • učí se hodnotit svoje osobní pokroky a oceňovat výkony druhých, odhaduje své síly

Dítě:

  • všímá si dění a problémů v bezprostředním okolí
  • známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s pomocí dospělého
  • problémy řeší na základě zkušenosti, postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje, uplatňuje svoji fantazii a nápady
  • při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů, pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je
  • zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů
    při nabízeném výběru zvolí vhodné řešení
  • chápe, že vyhýbat se problému nevede k cíli, nebojí se chybovat, pokud je pozitivně oceněno nejen za úspěch, ale také za snahu

Dítě:

  • samostatně vyjadřuje své myšlenky, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog
  • dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity, nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)
  • domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci
  • průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu
  • ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní
  • běžně komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi a dospělými
    dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon)
    ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit

Dítě:

  • samostatně rozhoduje o svých činnostech, umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej
  • uvědomuje si, že za sebe a své jednání odpovídá a nese důsledky
  • dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomáhá druhým, rozpozná nevhodné chování
  • je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem
  • při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje, dokáže se prosadit, ale i podřídit
  • napodobuje modely prosociálniho chování a mezilidských vztahů
  • spolupodílí se na společných rozhodnutích, dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim
  • při setkání s neznámými lidmi a v neznámých situacích se chová obezřetně, co je mu nepříjemné, dokáže odmítnout
  • chápe, že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou, umí se bránit projevům násilí a ponižování od jiných

Dítě:

  • svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat
  • poznává, na co stačí a co mu nejde
  • odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem
  • má smysl pro povinnost, váží si práce a úsilí druhých
  • uvědomuje si svá práva i práva druhých, spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat
  • dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých

Než půjdu do školky

1) Předškolní vzdělávání od školního roku 2017/2018

Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte, je předškolní vzdělávání povinné.

 

Ve školním roce 2017/2018 je toto vzdělávání povinné pro děti narozené od 1.9.2011 do 31.8.2012 a děti, u kterých u zápisu do I. ročníků základní školy bylo rozhodnuto o odkladu školní docházky. Výjimkou jsou děti, které navštěvují přípravnou třídu.

2) Povinnost předškolního vzdělávání – povinnost rodičů

Zákonný zástupce má povinnost přihlásit dítě k zápisu k předškolnímu vzdělávání v místě trvalého bydliště pokud zákonný zástupce nezvolí pro své dítě jinou mateřskou školu nebo jiný způsob povinného předškolního vzdělávání.

Nesplnění povinnosti je přestupkem podle §182a školského zákona a zákonný zástupce se vystavuje postihu.

3) Forma povinného předškolního vzdělávání

Předškolní vzdělávání má formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech, rozsah je stanoven zvláštním předpisem. Děti jsou povinny se vzdělávat minimálně 4 hodiny denně. Tyto 4 hodiny jsou stanoveny v naší MŠ od 8-12 hodin.

Povinnost se nevztahuje na období školních prázdnin v základních a středních školách, jarní prázdniny jsou určeny podle okresů. Ministerstvo školství vydává každý rok přehled prázdnin a všech termínů, které se týkají organizace školního roku. Tento materiál je dostupný na webových stránkách MŠMT- ČR, najdete ho také na našich webových stránkách v menu pod názvem „Organizace školního roku“

4) Omlouvání neúčasti ze vzdělávání
  • Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání neúčasti na vzdělávání stanoví školní řád.
  • Ředitelka mateřské školy je oprávněna požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte.
  • Zákonný zástupce dítěte je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte v MŠ, nejpozději do tří dnů – písemně, e-mailem nebo telefonicky, sms.
  • Po návratu dítěte do MŠ – písemně – do omluvného listu dítěte.
  • Omluvu podepisuje jeden ze zákonných zástupců dítěte.
  • Při dlouhodobé absenci známé předem, MŠ vyžaduje od rodičů předem písemnou žádost absence (např. rodinné důvody, rodinné, ozdravné rekreace apod.).
  • V době jakýchkoli školních prázdnin zákonný zástupce dítě neomlouvá písemně, pouze ústně.
  • Omluvenku zkontroluje přítomná učitelka a podepíše ji.
  • Absenci dítěte omlouvají zákonní zástupci dítěte.
  • Ředitelka školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit dítě na žádost jeho zákonného zástupce a jeho vyzvednutí v MŠ zcela nebo z části dne.
  • Odhlášení stravného ve školní jídelně musí zákonný zástupce odhlásit telefonicky nebo písemně nejpozději do 7:00 hod. dne, ve kterém nebude dítě přítomno.
  • Odhlášení stravného v nepřítomnosti dítěte v době prázdnin (dle organizačního řádu školy) je zákonný zástupce povinen dítě odhlásit jakýmkoli způsobem vždy.
  • V odůvodněných případech může MŠ požadovat potvrzení o zdravotním stavu od lékaře.
  • Za omluvitelnou absenci dítěte se považuje návštěva lékaře, nemoc a důležité rodinné nebo osobní důvody.
  • Nemůže-li se dítě dostavit do MŠ pro překážku předem známou, doba delší než tři dny, požádají s předstihem zákonní zástupci písemnou formou o jeho uvolnění z MŠ, ředitelku MŠ. Důvod uvolnění musí být na žádosti jasně uveden.
5) Jiný způsob plnění předškolního vzdělávání

Individuální vzdělávání

Uskutečňuje se bez pravidelné denní docházky do mateřské školy.

 

Tuto formu vzdělávání může zákonný zástupce zvolit v odůvodněných případech. Pokud má být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku, musí tuto skutečnost rodič oznámit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku (květen před počátkem školního roku).

 

V průběhu školního roku může být individuální vzdělávání zahájeno nejdříve dnem kdy je oznámení zákonného zástupce doručeno ředitelce školy.

 

Oznámení zákonného zástupce o individuálním vzdělávání dítěte musí obsahovat:

  • jméno a příjmení,
  • rodné číslo dítěte,
  • místo trvalého pobytu,
  • období, ve kterém má být dítě individuálně vzděláváno,
  • důvody pro individuální vzdělávání


Ředitelka školy doporučí rodičům oblasti, ve kterých má být dítě vzděláváno, tyto oblasti vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, jsou to jakési osnovy, podle kterých se děti v mateřské škole vzdělávají.

 

Úkolem mateřské školy je pak sledovat a ověřovat úroveň osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech rozvoje dítěte, doporučovat rodičům postupy při vzdělávání a zároveň určovat způsob a termín ověření, a to ustanovením ve školním řádu.

 

Jedná se vlastně o povinné ověření získaných „znalostí a dovedností dítěte“, které musí být uskutečněno v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku. Zákonný zástupce bude s termíny seznámen.

 

Rodič má povinnost zajistit účast dítěte u ověření. Pokud tak neučiní ani v náhradním termínu, ředitelka musí ukončit individuální vzdělávání. Dále už nelze dítě individuálně vzdělávat a je zařazeno k pravidelné docházce do mateřské školy.

 

Vzdělávání v přípravné třídě

Tato třída je určena pro děti, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj a kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.

 

O odkladu povinné školní docházky rozhoduje ve správním řízení ředitel příslušné základní školy a to na žádost rodičů a na základě doporučení školského poradenského zařízení a odborného lékaře.

 

Vzdělávání v zahraniční škole na území České republiky

Vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu ve škole, kterou v ČR zřídil cizí stát, právnická osoba nebo cizí státní občan a ve které Ministerstvo školství ČR povolilo povinnou školní docházku. Pokud máte další dotazy, můžete se obrátit na ředitelku školy. Všechny povinnosti, které se týkají povinného předškolního vzdělávání vycházejí z platných právních předpisů, zejména ze zákona 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Informace o povinné předškolní docházce najdete i zde:

http://www.msmt.cz

V rámci příprav materiálu Konkretizované očekávané výstupy RVP PV vzešel, na základě četných dotazů rodičů, také návrh materiálu popisující základní požadavky pro děti předškolního věku, který by mohli využít rodiče.

Vstup do první třídy základní školy představuje pro dítě velkou životní změnu. Mění se role dítěte, prostředí, dospělí i vrstevníci, denní program, náplň činnosti, nároky i požadavky. Aby dítě mohlo zvládnout tuto náročnou situaci bez vážnějších problémů, mělo by být nejen dostatečně vývojové a sociálně zralé, ale také dobře připravené.

Materiál nabízí rodičům dětí předškolního věku základní informace toho, co by mělo jejich dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Jsou zde zachyceny jak výchovné, tak vzdělávací předpoklady. Je třeba mít ale na zřeteli, že zrání dítěte je nerovnoměrné, že každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, ale může se k nim přiblížit.

Přehled základních dovedností propojuje a sjednocuje cíle rodiny a školy. Proto je velmi důležitá spolupráce rodiny a školy, která se podílí na vzdělávání dítěte.

1) Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze

 Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:                                        

  • pohybuje se koordinovaně, je přiměřeně obratné a zdatné (např. hází a chytá míč, udrží rovnováhu na jedné noze, běhá, skáče, v běžném prostředí se pohybuje bezpečně)
  • svlékne se, oblékne i obuje (zapne a rozepne zip i malé knoflíky, zaváže si tkaničky, oblékne si čepici, rukavice)
  • je samostatné při jídle (používá správně příbor, nalije si nápoj, stoluje čistě, požívá ubrousek)
  • zvládá samostatně osobní hygienu (používá kapesník, umí se vysmrkat, umyje a osuší si ruce, použije toaletní papír, použije splachovací zařízení, uklidí po sobě)
  • zvládá drobné úklidové práce (posbírá a uklidí předměty a pomůcky na určené místo, připraví další pomůcky, srovná hračky)
  • postará se o své věci (udržuje v nich pořádek)  
2) Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • zvládá odloučení od rodičů
  • vystupuje samostatně, má svůj názor, vyjadřuje souhlas i nesouhlas
  • projevuje se jako emočně stálé, bez výrazných výkyvů v náladách
  • ovládá se a kontroluje (reaguje přiměřeně na drobný neúspěch, dovede odložit přání na pozdější dobu, dovede se přizpůsobit konkrétní činnosti či situaci)
  • je si vědomé zodpovědnosti za své chování
  • dodržuje dohodnutá pravidla  
3) Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • vyslovuje správně všechny hlásky (i sykavky, rotacismy, měkčení)
  • mluví ve větách, dovede vyprávět příběh, popsat situaci apod.
  • mluví většinou gramaticky správně (tj. užívá správně rodu, čísla, času, tvarů, slov, předložek aj.)
  • rozumí většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí
  • má přiměřenou slovní zásobu, umí pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
  • přirozeně a srozumitelně hovoří s dětmi i dospělými, vede rozhovor, a respektuje jeho pravidla
  • pokouší se napsat hůlkovým písmem své jméno (označí si výkres značkou nebo písmenem)
  • používá přirozeně neverbální komunikaci (gesta, mimiku, řeč těla, aj.)
  • spolupracuje ve skupině
4) Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • je zručné při zacházení s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami a nástroji (pracuje se stavebnicemi, modeluje, stříhá, kreslí, maluje, skládá papír, vytrhává, nalepuje, správně otáčí listy v knize apod.)
  • zvládá činnosti s drobnějšími předměty (korálky, drobné stavební prvky apod.)
  • tužku drží správně, tj. dvěma prsty třetí podložený, s uvolněným zápěstím
  • vede stopu tužky, tahy jsou při kreslení plynulé, (obkresluje, vybarvuje, v kresbě přibývají detaily i vyjádření pohybu)
  • umí napodobit základní geometrické obrazce (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), různé tvary, (popř. písmena)
  • rozlišuje pravou a levou stranu, pravou i levou ruku (může chybovat)
  • řadí zpravidla prvky zleva doprava
  • používá pravou či levou ruku při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje (je zpravidla zřejmé, zda je dítě pravák či levák)
5) Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy orientaci

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:                   

  • rozlišuje a porovnává podstatné znaky a vlastnosti předmětů (barvy, velikost, tvary, materiál, figuru a pozadí), nachází jejich společné a rozdílné znaky
  • složí slovo z několika slyšených slabik a obrázek z několika tvarů
  • rozlišuje zvuky (běžných předmětů a akustických situací i zvuky jednoduchých hudebních nástrojů)
  • rozpozná rozdíly mezi hláskami (měkké a tvrdé, krátké a dlouhé)
  • sluchově rozloží slovo na slabiky (vytleskává slabiky ve slově)
  • najde rozdíly na dvou obrazcích, doplní detaily
  • rozlišuje jednoduché obrazné symboly a značky i jednoduché symboly a znaky s abstraktní podobou (písmena, číslice, základní dopravní značky, piktogramy)
  • postřehne změny ve svém okolí, na obrázku (co je nového, co chybí)
  • reaguje správně na světelné a akustické signály
6) Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • má představu o čísle (ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech, umí počítat po jedné, chápe, že číslovka vyjadřuje počet)
  • orientuje se v elementárních počtech (vyjmenuje číselnou řadu a spočítá počet prvků minimálně v rozsahu do pěti (deseti)
  • porovnává počet dvou málopočetných souborů, tj. v rozsahu do pěti prvků (pozná rozdíl a určí o kolik je jeden větší či menší)
  • rozpozná základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník atd.)
  • rozlišuje a porovnává vlastnosti předmětů
  • třídí, seskupuje a přiřazuje předměty dle daného kritéria (korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti)
  • přemýšlí, vede jednoduché úvahy, komentuje, co dělá („přemýšlí nahlas“)
  • chápe jednoduché vztahy a souvislosti, řeší jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy, labyrinty
  • rozumí časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně, dříve, později, včera, dnes), pojmům označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký)
7) Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • soustředí pozornost na činnosti po určitou dobu (cca 10-15 min.)
  • „nechá“ se získat pro záměrné učení (dokáže se soustředit i na ty činnosti, které nejsou pro něj aktuálně zajímavé)
  • záměrně si zapamatuje, co prožilo, vidělo, slyšelo, je schopno si toto po přiměřené době vybavit a reprodukovat, částečně i zhodnotit
  • pamatuje si říkadla, básničky, písničky
  • přijme úkol či povinnost, zadaným činnostem se věnuje soustředěně, neodbíhá k jiným, dokáže vyvinout úsilí a dokončit je
  • postupuje podle pokynů
  • pracuje samostatně
8) Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • uplatňuje základní společenská pravidla (zdraví, umí požádat, poděkovat, omluvit se)
  • navazuje kontakty s dítětem i dospělými, komunikuje s nimi zpravidla bez problémů, s dětmi, ke kterým pociťuje náklonnost, se kamarádí
  • nebojí se odloučit na určitou dobu od svých blízkých
  • je ve hře partnerem (vyhledává partnera pro hru, v zájmu hry se domlouvá, rozděluje a mění si role)
  • zapojí se do práce ve skupině, při společných činnostech spolupracuje, přizpůsobuje se názorům a rozhodnutí skupiny
  • vyjednává a dohodne se, vyslovuje a obhajuje svůj názor
  • ve skupině (v rodině) dodržuje daná a pochopená pravidla, pokud jsou dány pokyny, je srozuměno se jimi řídit
  • k ostatním dětem se chová přátelsky, citlivě a ohleduplně (dělí se o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělí si úlohy, všímá si, co si druhý přeje)
  • je schopno brát ohled na druhé (dokáže se dohodnout, počkat, vystřídat se, pomoci mladším)
9) Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • pozorně poslouchá či sleduje se zájmem literární, filmové, dramatické či hudební představení
  • zaujme je výstava obrázků, loutek, fotografii, návštěva zoologické či botanické zahrady, statku, farmy apod.
  • je schopno se zúčastnit dětských kulturních programů, zábavných akcí, slavností, sportovních akcí 
  • svoje zážitky komentuje, vypráví, co vidělo, slyšelo, dokáže říci, co bylo zajímavé, co jej zaujalo, co bylo správné, co ne
  • zajímá se o knihy, zná mnoho pohádek a příběhů, má své oblíbené hrdiny
  • zná celou řadu písní, básní a říkadel
  • zpívá jednoduché písně, rozlišuje a dodržuje rytmus (např. vytleskat, na bubínku)
  • vytváří, modeluje, kreslí, maluje, stříhá, lepí, vytrhává, sestavuje, vyrábí
  • hraje tvořivé a námětové hry (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře), dokáže hrát krátkou divadelní roli
10) Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě

Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:

  • vyzná se ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientuje v blízkém okolí (ví, kde bydlí, kam chodí do školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit když je v nouzi apod.)
  • zvládá běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. dovede vyřídit drobný vzkaz, nakoupit a zaplatit v obchodě, říci si o to, co potřebuje, ptá se na to, čemu nerozumí, umí telefonovat, dbá o pořádek a čistotu, samostatně se obslouží, zvládá drobné úklidové práce, je schopno se starat o rostliny či drobná domácí zvířata)
  • ví, jak se má chovat (např. doma, v mateřské škole, na veřejnosti, u lékaře, v divadle, v obchodě, na chodníku, na ulici, při setkání s cizími a neznámými lidmi) a snaží se to dodržovat
  • má poznatky ze světa přírody živé i neživé, lidí, kultury, techniky v rozsahu jeho praktických zkušeností (např. orientuje se v tělesném schématu, umí pojmenovat jeho části i některé orgány, rozlišuje pohlaví, ví, kdo jsou členové rodiny a čím se zabývají, rozlišuje různá povolání, pomůcky, nástroje, ví, k čemu jsou peníze, zná jména některých rostlin, stromů, zvířat a dalších živých tvorů, orientuje se v dopravních prostředcích, zná některé technické přístroje), rozumí běžným okolnostem, dějům, jevům, situacím, s nimiž se bezprostředně setkává (např. počasí a jeho změny, proměny ročních období, látky a jejich vlastnosti, cestování, životní prostředí a jeho ochrana, nakládání s odpady)
  • přiměřeným způsobem se zapojí do péče o potřebné
  • má poznatky o širším prostředí, např. o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), o existenci jiných zemí a národů, má nahodilé a útržkovité poznatky o rozmanitosti světa jeho řádu (o světadílech, planetě Zemi, vesmíru)
  • chová se přiměřeně a bezpečně ve školním i domácím prostředí i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře), uvědomuje si možná nebezpečí (odhadne nebezpečnou situaci, je opatrné, neriskuje), zná a zpravidla dodržuje základní pravidla chování na ulici (dává pozor při přecházení, rozumí světelné signalizaci)
  • zná faktory poškozující zdraví (kouření)
  • uvědomuje si rizikové a nevhodné projevy chování, např. šikana, násilí

Definic bylo napsáno poměrně hodně. Inspirováni těmito definicemi můžeme obecně školní zralost vymezit jako dosažení takového stupně vývoje (v oblasti fyzické, mentální, emocionálně-sociální), aby se dítě bylo schopno bez obtíží účastnit výchovně-vzdělávacího procesu; nebo alespoň bez větších obtíží, nejlépe s radostí a dychtivostí.
Kromě pojmu školní zralost začala zejména pedagogická veřejnost používat termín školní připravenost. Ta v podstatě zahrnuje kompetence v oblasti kognitivní, emocionálně-sociální, pracovní a somatické, které dítě nabývá a rozvíjí učením, sociální zkušeností (zejména v MŠ). Uvedené kompetence jsou podrobněji rozpracovány v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Goleman (1997) v knize Emoční inteligence uvádí, že připravenost dítěte pro školní docházku závisí na nejzákladnější ze všech znalostí – na znalosti, jak se učit.

Vyjmenovává sedm nejdůležitějších aspektů této schopnosti:

1) Sebevědomí 

Dítě by mělo mít pocit, že plně kontroluje a dokáže zvládnout svoje pohyby, chování i okolní svět. Mělo by být přesvědčeno, že když se do něčeho pustí, setká se jeho snaha s úspěchem a dospělí mu v případě potřeby pomohou.

2) Zvídavost

Pocit, že je dobré a zajímavé dovídat se nové věci a že učení je příjemné.

3) Schopnost jednat s určitým cílem

Přání a schopnost ovlivňovat dění a jednat vytrvale. To souvisí s uvědomováním si vlastních schopností.

4) Sebeovládání 

Schopnost přizpůsobovat a ovládat vlastní chování způsobem odpovídajícím věku, smysl pro vnitřní sebekontrolu.

5) Schopnost pracovat s ostatními

Tato schopnost je postavena na tom, jak dítě dokáže být chápáno ostatními a zároveň ostatním rozumět.

6) Schopnost komunikovat

Přání a schopnost si prostřednictvím slov vyměňovat myšlenky, pocity a představy. Tato vlastnost úzce souvisí s důvěrou dítěte v lidi kolem sebe a s příjemnými pocity plynoucími z činnosti sdílené s ostatními dětmi nebo s dospělými.

7) Schopnost spolupracovat

a nalézt při společné činnosti rovnováhu mezi vlastními potřebami a potřebami ostatních.

Které oblasti jsou důležité při posuzování školní zralosti?

  • tělesný (somatický) vývoj a zdravotní stav
  • úroveň vyspělosti poznávacích (kognitivních) funkcí
  • úroveň práceschopnosti (pracovní předpoklady, návyky)
  • úroveň zralosti osobnosti (emocionálně-sociální)

Tělesný vývoj a zdravotní stav

Posouzení tělesného vývoje a zdravotního stavu je v kompetenci praktického či odborného lékaře. Někdy se podceňuje a méně často přeceňuje význam faktorů ovlivňujících raný vývoj dítěte (zejména motoriky a potažmo i řeči); dále pak vliv některých somatických vad nebo chronických onemocnění pro školní způsobilost. V některých případech je velmi užitečné, aby lékař při posuzování školní zralosti dal podnět k podrobnějšímu psychologickému, případně psychiatrickému, neurologickému nebo jinému odbornému vyšetření. Tělesná vyspělost (tedy váha a výška) není a ani nemůže být prvořadým ukazatelem zralosti, ale je třeba brát ji v úvahu. Drobnější tělesná konstituce může (nicméně zákonitě nemusí) způsobovat snadnější unavitelnost, nižší odolnost vůči psychofyzické zátěži; může být také nevýhodou v kolektivu zejména tam, kde je většina spolužáků starších, případně fyzicky vyspělejších. Příliš drobné dítě může mít pocity slabosti, méněcennosti, ohrožení, případně ještě v kombinaci s neobratností či bojácností se může stát terčem posměchu, vyvyšování se ze strany větších, silnějších, agresivnějších dětí. Důkladně by mělo být zvažováno zahájení školní docházky u dětí s výraznějšími rizikovými faktory v průběhu gravidity, porodu nebo v poporodní fázi. Například u dětí předčasně narozených, s velmi nízkou porodní hmotností, s následnými problémy ve vývoji motoriky a řeči (u těchto dětí se také častěji projevuje porucha aktivity a pozornosti, posléze i případné poruchy učení). Stejná pečlivost je nutná rovněž při posuzování důsledků smyslových a tělesných vad, chronických onemocnění na psychický stav a vývoj dítěte (v těchto případech je vhodné se obrátit o radu na speciálně-pedagogická centra, odborné lékaře). Také častá nemocnost je komplikací; pokud nastává již na počátku školy, bere dítěti možnost plynulé a pozvolné adaptace na změnu prostředí, znesnadňuje navazování nových vztahů, kamarádství; nemoc přináší únavu, pocit nepohody; nepřítomnost ve škole dítě ochuzuje o výklad učitele a procvičování nové látky spolu s ostatními.

 

Kognitivní – poznávací funkce

Pro zvládání trivia (čtení, psaní, počítání) je důležitá dostatečná úroveň rozumových schopností a rovnoměrnost vývoje v jednotlivých oblastech. Je třeba posoudit, zda dítě vývojově odpovídá vrstevníkům nebo za nimi mírně zaostává nebo se dokonce jeví jako opožděné; nebo je případně nezralé pouze v některé z dílčích oblastí (a také v jaké míře). U dětí, jejichž kognitivní schopnosti celkově vyzrávají pomaleji nebo které výrazněji ve vývoji zaostávají, je obvykle vhodný odklad školní docházky a zároveň by jim měla být věnována zvýšená péče. Některé děti mají dobré rozumové schopnosti, ale nezralou pouze jednu z oblastí (například grafomotoriku). V tomto případě je vhodné dítě motivovat k činnostem, které podporují, rozvíjejí tuto oblast. Rozhodnutí o zahájení školy či odkladu je potom otázkou posouzení míry nezralosti dané oblasti v kombinaci i s jinými faktory (například jak je dítě usilovné a trpělivé, když se mu činnost nedaří; jak reaguje na neúspěch, jak se soustředí). Další kategorií jsou naopak děti, které mají mimořádné nadání a ve svých dovednostech převyšují věk (například čtou, píšou, počítají), mají obvykle i hlubší zájmy a vědomosti. U těchto dětí je možné zahájení školní docházky před dovršením
šesti let, ale mělo by být vždy velmi důkladně zvažováno; naopak některá složka vývoje může být nevyzrálá (např. grafomotorika, sociální dovednosti) a předčasné zaškolení by nemuselo být pro dítě vhodné.
Do skupiny kognitivních předpokladů patří následující schopnosti (toto rozdělení je do jisté míry umělé, např. v grafomotorice se uplatňují i mimokognitivní faktory, podobně jako v jiných oblastech se zase uplatňuji i jiné předpoklady):
• vizuomotorika, grafomotorika
• řeč
• sluchové vnímání
• zrakové vnímání
• vnímání prostoru
• vnímání času
• základní matematické představy

 

Práceschopnost

Aby dítě dokázalo při výuce plně využívat svoje mentální předpoklady, dílčí schopnosti a dovednosti, potřebuje mít zájem o učení, chuť poznávat. Stejně důležitá je schopnost tzv. záměrné (volní) koncentrace pozornosti na danou činnost (úkol); věku přiměřený smysl pro povinnost, zodpovědnost, uvědomování si, že je třeba úkol dokončit. Některé dítě se dokáže poměrně dlouhou dobu soustředit na hru. V tomto případě hovoříme o tzv.bezděčné pozornosti na činnost, kterou si dítě zvolilo samo; na podnět, který ho spontánně zaujal. Nicméně totéž dítě se u činnosti vyžadující záměrnou (volní) koncentraci pozornosti rychle unaví, ztrácí zájem, odbíhá, případně odmítá pokračovat. Některé děti nevydrží ani u hry, jsou přelétavé, často střídají činnosti (jakoby reagují na kdeco, ale nesoustředí se na nic). Školní práce klade nároky na všechny kvality pozornosti (intenzitu, stálost, vytrvalost, odolnost vůči rušivým vlivům).
U školáka se předpokládá i přiměřená míra samostatnosti při přechodu od jedné činnosti ke druhé (například chystání si věcí, orientace v pomůckách, v učebnici, sešitě), při vypracování zadání, úkolu. Práceschopnost je podmíněná zejména vyzrálostí centrální nervové soustavy, ale úzce souvisí i se zralostí osobnosti a také s tím, jak jsme dítě doposud vychovávali. Je velmi užitečné vést dítě k respektování určitých pravidel, limitů, podporovat jeho samostatnost (nedělat za něj zbytečně věci, které samo zvládne), dávat mu drobné povinnosti (uklidit hračky, oblečení, pomáhat v domácnosti). Neponechávat ho nudě, umožnit mu do sytosti si pohrát, ale také probouzet zájem o různorodé činnosti (například rukodělné). Postupně přidávat i zábavné (jeho vývojové úrovni přiměřené) úkoly například z dětských časopisů, pracovních sešitů pro předškoláky, hrát společenské hry. Tímto nenásilným způsobem dítěti pomáháme rozvíjet záměrnou koncentraci pozornosti. Při hře s pravidly se kromě toho ještě učí přijímat a respektovat určitou danost; vyrovnávat se s tím, že ne vždy se daří, že ne vždy vyhraje, že je třeba i přes nezdar vytrvat; že je třeba spolupracovat s ostatními, střídat se v řadě, brát ohled, domlouvat se pod.

 

Osobnost – emociálně – sociální zralost

S respektem k tomu, že každé dítě je jiné, považujeme za poněkud obtížné vyjádřit obsah tohoto kritéria. To, zda dítě dokáže ve škole dobře fungovat, záleží nejen na jeho dispozicích, ale také na tom, jak jsme schopni porozumět jeho povaze, důvodům jeho chování, jeho potřebám a možnostem; objevit způsoby vhodné motivace. Na vyzrálost osobnosti jsou po zahájení docházky do školy kladeny poměrně velké nároky, a to jak v oblasti emocionální, tak i sociální. Od dítěte se očekává dostatečná míra emocionální stability, věku přiměřené zvládání emocí, sebeovládání, také odolnost vůči frustraci (nezdaru, neúspěchu, překážkám). Mezi dětmi jsou v tomto ohledu velké rozdíly. Některé dítě je emocionálně vyrovnané, radostné, ke všemu přistupuje se zvídavostí, sebedůvěrou, beze strachu, nezdar ho neodradí. Jiné je ostýchavé, bojácné, úzkostné, snadno se rozpláče, neúspěch ho zraní, nedokáže se s ním vyrovnat, rezignuje; jiné zase neumí ovládnout zklamání, zlost, projevuje se agresivně.
Kromě věku přiměřené emocionální vyzrálosti je stejně důležitá i sociální vyspělost, určité sociální dovednosti, adaptabilita. K nim patří například to, že se dítě dokáže na potřebnou dobu odloučit od rodiny, být v jiném prostředí, s jinými lidmi, respektovat cizí autoritu. Důležitá je také schopnost začlenit se do skupiny vrstevníků, umět s nimi komunikovat; rozumět pravidlům společného soužití a respektovat je, ale zároveň dát najevo svoje potřeby;
schopnost pracovat s ostatními, spolupracovat. Pro rozvoj sociálních dovedností je důležité poskytovat dítěti dostatek příležitosti pro setkávání s jinými dětmi, podporovat kamarádské vztahy (pohrát si spolu, rozdělit se, něco pro druhého udělat); prožívat radost z radosti jiných a ze společné činnosti (vyrobit dárek, pomáhat).

Vedeme dítě k tomu, aby se na svět dokázalo podívat i očima toho druhého; poznávalo, že ne vždy musí být všechno tak, jak si ono samo přeje a představuje. Učíme ho základním pravidlům slušného chování (umět správně oslovit, pozdravit, požádat o něco, poděkovat, nezasahovat nevhodně do hovoru, chovat se ukázněně v různých situacích – při jídle, u lékaře, v obchodě, v kině, na návštěvě, v restauraci). To, jak dítě obstojí mimo svoji rodinu, bez podpory (ochrany) maminky nebo tatínka, záleží na tom, do jaké míry je vyzrálá jeho autonomie (samostatnost), jak má rozvinutou sebedůvěru (důvěru v to, co umí, zná, ve své schopnosti, jak důvěřuje světu). Jejich základy se staví již mnohem dříve, než dítě zahájí školu. Je to kontinuální proces od narození, ve kterém je důležité mít dítě rád (projevovat mu vřelost, empatii, podporu); věnovat mu pozornost (zajímat se o něj, naslouchat mu; účastnit se toho, co dělá); přijímat ho (akceptovat a respektovat dítě takové, jaké je); chápat jeho potřeby; ponechávat mu prostor a zároveň vymezovat hranice.

Poprvé do školky

Začátek docházky do školky je pro děti a jejich rodiče velkou změnou v dosavadním životě. Tato změna s sebou přináší spoustu věcí, pocitů a zážitků, se kterými se musí malý školáček vyrovnat:

  • vstup do neznámé budovy a do třídy s jejím vybavením a hračkami
  • vstup mezi cizí děti a dospělé
  • přizpůsobení se dosud nezvyklému režimu a požadavkům
  • komunikace s „novou autoritou“ – paní učitelkou
  • odloučení od rodičů
1) Jak dítěti pomoct?
  • Mluvte s dítětemo tom, co se ve školce dělá a jaké to tam je, co se tam bude dít, jaké ho čekají radosti, ale že se mohou vyskytnout i těžkosti. Vyhněte se negativním popisům, jako „tam tě naučí poslouchat“, „tam se s tebou nikdo dohadovat nebude“.
  • Ujistěte ho, že mu věříte, že nástup do školky zvládne a nikdy školkou nevyhrožujte. Dítě nemůže mít rádo něco, co mu předkládáte jako trest.
  • Veďte dítě k samostatnostizvláště v hygieně, oblékání a jídle. Nebude zažívat špatné pocity spojené s tím, že je jediné, které neumí dojít na záchod nebo obléknout kalhoty.
  • Ujistěte dítě, že je do školky neodkládáte.
    Vysvětlete mu, že je máte rádi a že nechodí do školky proto, že na ně nemáte čas nebo že s ním nechcete být doma. Každý má své povinností – vy práci, vaše dítě školku.
  • Zvykejte dítě na odloučení. Při odchodu dítěti s jistotou řekněte, že odcházíte, ale také ho ujistěte, že se vrátíte. Používejte konkrétní údaje o tom, kdy je vyzvednete – po obědě, po svačině – ne jen obecné jako brzy, za chvíli, po práci apod.
  • Dejte dítěti s sebou něco důvěrného (hračku, plyšáka). K překonání zábran z nového prostředí pomůže drobnost, která připomíná domov.
  • Rozlučte se krátce. Loučení dlouze neprotahujte, někdy totiž loučení představuje větší problém pro rodiče než pro dítě, proto je zbytečně nestresujte.
  • Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se nemělo příliš protahovat, ale neodcházejte narychlo nebo ve vzteku.
  • O možnostech adaptace dítěte si promluvte s učitelkou. Příliš dlouhý pobyt s dítětem ve školce nebo dlouhé loučení nebývá tím správným krokem. Dítě ale musí být ubezpečeno v tom, že je máte rádi, i když jste je dali do školky.
  • Komunikujte s učitelkou.
    Možná se dozvíte, že když ze školky po nervy drásající scéně odejdete, vaše plačící dítě se rázem uklidní a jde si spokojeně hrát.
  • Potomka za zvládnutý pobyt ve školce pochvalte a pozitivně ho motivujte.
    Neříkejte doma dítěti, že chápete, jaké to muselo být strašné vydržet takovou dobu bez maminky. Naopak vyzdvihněte jeho pěkné zážitky, zahrajte si s ním hru, kterou se ve školce naučilo, naslouchejte mu, jaké má zážitky –   informace si však nevynucujte.
  • Plňte své sliby, říkejte dětem pouze pravdu. Dítě lépe snáší větší zátěž než nejistotu.
  • Udělejte si jasno v tom, jak prožíváte nastávající situaci vy. Platí tu, že zbavit se své úzkosti znamená zbavit dítě jeho úzkosti.
  • Za pobyt ve školce neslibujte dítěti odměny předem. Dítě prožívá stres nejen z toho, že je ve školce bez rodičů, ale přidá se i strach z toho, že selže a odměnu pak nedostane.
2) Co byste nikdy neměli dělat:
  • Nenechte se obměkčit – buďte důslední. Když už jednou rozhodnete, že půjde dítě do školky, nedejte se přemluvit a trvejte na svém.
  • Nestrašte své dítě školkou. Např. větou „Počkej, ve školce ti ukážou, tam se s tebou nebude nikdo mazlit….“
  • Za problémy s přivykáním je v žádném případě netrestejte.
  • Nepřiznávejte lítostivě, že je vám také smutno a že se vám stýská.
    Když zvládnete své emoce vy, dítě je zvládne také. Rodič musí být dítěti oporou.
  • Netvrďte dítěti cestou do školky, že do školky nejdete, že jdete jenom na procházku, na nákup…

Hygiena:

  • Samostatně používat toaletu.
  • Umýt si ruce mýdlem a samo se utřít.
  • Používat kapesník a vysmrkat se.

Oblékání:

  • Obléknout se a svléknout s malou dopomocí dospělého.
  • Obouvat a vyzout boty.
  • Složit si svoje oblečení.

Stolování:

  • Pít z hrnku, ze skleničky.
  • Držet lžíci, umět s ní jíst.
  • Při jídle sedět u stolu, udržovat čistotu.

Komunikace:

  • Říci, co chce, potřebuje.
  • Odloučit se na chvíli od rodičů.

Jiné dovednosti:

  • Zvládat chůzi po schodech.
  • Ujít kratší vzdálenost (cca 30 min.).
  • Chodit za ruku po chodníku.

Kdy vyzvedávat děti po obědě?

Vyzvedávání dětí po obědě je od 12.00 do 12:15 hodin. Pokud do MŠ přijdete dřív, nechte své dítě v klidu naobědvat, počkejte na něj v šatně a na třídu zvoňte až v uvedený čas.

Kdy vyzvedávat děti odpoledne?

Odchod dětí z MŠ odpoledne je v době od 14:30 do 16:00 hodin. Děti se rozcházejí ze svých tříd   Provoz MŠ končí v 16:00 hodin, kdy se budova  zamyká.

Snažte se vyzvedávat své děti včas. 

Pokud tak neučiníte ?

Pozdní vyzvedávání dítěte z mateřské školy po ukončení provozu:

  • Zákonný zástupce má zákonnou povinnost si dítě vyzvednout v určené době. Pokud tak neučiní, pedagogický pracovník jej telefonicky kontaktuje. Délka provozní doby mateřské školy je stanovena ve školním řádu.
  • Pokud  zákonný zástupce písemně pověří k vyzvednutí jinou osobu (pro případ nedostupnosti zákonného zástupce) a uvede na ní telefonický kontakt, pedagogický pracovník kontaktuje tuto osobu v případě, že zákonný zástupce není v daném okamžiku dostupný na žádném poskytnutém kontaktu.
  • V případě, že není dostupný zákonný zástupce ani pověřená osoba, je pedagogický pracovník povinen dále vykonávat dohled nad dítětem, což v praxi znamená zůstat s ním v mateřské škole. Na straně pedagogického pracovníka se tak (v závislosti na konkrétní situaci) bude jednat o přespočetné hodiny nad stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti.
  • Pedagogický pracovník je povinen se dále průběžně pokoušet kontaktovat zákonné zástupce, případně písemně pověřené osoby. Pokud se pedagogickému pracovníkovi nepodaří kontaktovat žádnou výše uvedenou osobu, je oprávněn kontaktovat orgán sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD). Pro získání kontaktu na osobu, která má ze strany OSPOD pohotovostní službu, může pedagogický pracovník kontaktovat příslušný obecní úřad nebo Policii ČR, případně Městskou policii, pokud v obci působí.
  • Ve spolupráci s policií pedagogický pracovník zajistí předání dítěte pracovníkovi OSPOD. Zajistí přitom, aby  s ohledem na psychiku dítěte bylo toto jednání  klidné a ve vztahu k dítěti vstřícné, uklidňující a podporující.
  • Pedagogický pracovník není oprávněn svévolně opustit s dítětem prostory mateřské školy a dítě předat v místě jeho bydliště nebo jiné osobě, než zákonnému zástupci nebo jím pověřené osobě. Nepřípustné je i zajištění péče o dítě v bydlišti pedagogického pracovníka.
  • Zaměstnavatel uhradí zaměstnanci plat (příp. mzdu) a příplatek za přespočetné hodiny nad stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti a má regresní nárok vůči zákonnému zástupci. Zákonný zástupce má ve smyslu § 2910 6 občanského zákoníku povinnost k náhradě škody. Škoda se podle § 2951 7 občanského zákoníku hradí v penězích a podle § 2952 občanského zákoníku se hradí skutečná škoda. Zákonný zástupce tak nahradí nejen mzdové prostředky, ale i případné další náklady. Paragraf 2911 9 občanského zákoníku presumuje nedbalostní porušení, zákonný zástupce se povinnosti zprostí, prokáže-li, že nejednal zaviněně (§ 2910 občanského zákoníku).
  • Pokud dojde k pozdnímu převzetí dítěte po ukončení provozní doby, má mateřská škola povinnost informovat zákonné zástupce o tom, že se jedná o narušení provozu mateřské školy. V případě, že dojde k opakovanému narušení provozu mateřské školy, může ředitel po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání.

Musí mé dítě ve školce spát?

Nemusí. Stačí, když odpočívá. Odpočinek je biologická potřeba každého organismu, tedy i dětského. Často se stává, že děti již doma po obědě neodpočívají, ale ve školce při čtení pohádky usnou.

Mohu nechat dítě na chodbě MŠ s tím, že do třídy dojde samo?

Ne, vždy je potřeba předat dítě paní učitelce. Totéž platí při odchodu, rodič je povinen paní učitelce oznámit, že si dítě odvádí. Je to především z bezpečnostních důvodů, ale také tím děti učíme pravidlům slušného chování.

Školní řád

Školní řád si můžete stáhnout v Ke stažení – Dokumenty / Školní řád

Ke stažení je také dodatek týkající se distanční výuky.